neděle 3. dubna 2016

Já a knihy | 20 faktů 📖

Dneska bych vám chtěla prozradit něco o sobě a knihách. Jaký na ně mám názor, co mě baví a co mě nebaví, co se mi na nich líbí a nelíbí, a takový různý random fakty. 




Pokaždé než začnu knihu vůbec číst, přečtu si poslední větu. Ale snažím se ji jen tak přelítnout očima, protože když mi prozradí konec, jsem pak děsně naštvaná.

Jen málokdy čtu víc knih najednou. Snažím se co nejvíc soustředit na jednu.

Vždycky když hledám záložku, tak ji najdu, i když je pokaždé někde v peřině nebo za tričkem (jo, i to se stává). Myslím si, že už je to ztracený, ale dám to na první pokus, aniž bych si uvědomovala, kde je.



Při čtení doma nenávidím hluk, zato v autobuse si pouštím svůj čtecí playlist.

Nevlastním čtečku a připadá mi to pro mě zbytečné, nevyužila bych to.

Mám ráda knihy s kratšími kapitolami.

V zimě miluju pocit absolutní pohody při čtení a pití čaje nebo čokolády. To je snad to nejlepší na světě. V létě se zas rozvaluju na houpačce nebo dece na trávě a popíjím domácí citronovou limonádu.

Nenávidim povinnou četbu. 


Nikdy jsem nečetla horory, sci-fi a fantazy a zřejmě nikdy nebudu. Sci-fi a fantazy mě strašně nudí a u hororů se bojím tak, že pak nemůžu usnout. Jo, jsem strašný strašpytel.

Miluju vůni knih. A ten zvuk, když ji poprvé otevřu.

Kniha s krásným obalem se mi hned líp čte.

Zbožňuju se koukat na to, jak počet přečtených stránek je neustále větší část knihy, než ty nepřečtené.


Mám vlastně jen magnetické záložky, protože jsou nejlepší.

Nesnáším otevřené konce. To mě dokáže strašně zdeptat, že pak nemůžu myslet na nic jinýho a snažím se přijít na to, jak to skončilo. Doufám vždycky v tu lepší možnost, ale podvědomě jsem si naprosto jistá, že to mělo dopadnout špatně.

Zbožňuju, když jsou v knize občas nějaké krásné malované obrázky a přesně vystihují děj. Vytáčí mě, když se tam nějaký nehodí.

Na knihy si dávám strašný pozor a jakýkoli škrábanec na obálce, ohnutý roh nebo utrženou stránku bych obrečela.


V létě miluju knihy s dějem odehrávaným o prázdninách, v zimě nějaké klidně ponuré a chladné knihy.

Když je podle nějaké knihy film, prvně si přečtu knížku a pak až se podívám na film. Nesnáším totiž u knihy vědět, jak bude pokračovat, nebo nedejbože jak skončí. A pak mě vždycky naštve, když se mi filmové zpracování nelíbí.

Nemám ráda pocit po přečtení knihy. Jak kdyby nějaká existence skončila. A když nemám ke čtení nic dalšího, to je teprv hrozný.


Jednou bych chtěla mít obří knihovnu a u toho nějaké křeslo nebo sedačku, takové čtecí místečko.




Co vy a knížky? Máte se mnou něco společného, nebo jste v něčem úplně jiné?

DTM 

4 komentáře:

  1. Máme hodně bodů stejných :). Miluju vůni knih, nevlastním čtečku (i když vím, že kolikrát by byla praktičtější), čtu poslední větu, mám radši kratší kapitoly a momentálně pracuju na té vysněné knihovně :). Až to bude hotové, tak to nafotím, ale už teďka můžu říct, že tam budu mít svůj speciální stolek, u kterého budu psát články a na čtení budu mít houpací křeslo <3

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé, to je skvělý! Jsem ráda, že spolu máme něco společnýho! To se na blog strašně ráda podívám, protože to bude určitě kouzelný. Já vlastně můžu říct, že na tom taky pracuju, protože si zařizuju nový pokojíček a doufám, že mi to všechno vysněný vyjde :)

      Vymazat
  2. Taky pokaždé z nové knížky hned kouknu na poslední stránku knihy a přečtu si poslední větu. Každopádně já jsem vždy tak zvědavá, že se mi povede zjistit, jak to dopadne a jsem pak na sebe naštvaná. Každopádně, když mám knihu ve čtečce, nedělám to a jsem za to ráda!
    U mě je pravidlo, že musím číst víc knih najednou. Nedělá mi dobře, když čtu jen jednu :D
    Na čtení musím mít absolutní klid. Žádná televize, mluvení, písničky prostě ticho. nemůžu číst v MHD, protože se mi dělá špatně, ale to jsem ti asi říkala :D
    Já čtečku považuji za tu nejlepší věc, kterou jsem kdy mohla dostat. Je fakt super a už bych ji nedala z ruky.
    Knihy s kratšími kapitolami mám taky radši. Hele vždy, když začnu číst novou kapitolu, tak si nejdřív spočítám kolik má stránek :D
    Jinak u čtení nikdy nepiju, nejím. Když čtu, tak se neumím odtrhnout, takže mi čaj vždy vystydne a když jím, tak si pořád dávám pauzy, abych to snědla, takže mě to zdržuje :D A náhodou povinná četba je super! ;)
    Vůně nových knih je ta nejlepší věc. Taky jsem na knihy opatrná. Jednou jsem kamarádce půjčila knížku a ona mi ji vrátila úplně zašpiněnou, až mi z toho bylo do breku. Takže od té doby už knížky nepůjčuji. Možná někdy jen těm nejbližším a těm, u kterých jsem si jistá, že knihu nezasviní.
    A ten předposlední fakt je naprostá pravda. Vždy když dočtu nějakou knížku, nevím co dělat se svým životem.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju za tak skvělý komentář! Jak vidím, máme toho dost společného, ale v něčem jsme úplně jiný :D To s počítám stránek kapitoly mám taky, říkám si tak, jestli je výhodný to začít číst, protože nesnášim rozečtený kapitoly! A mně se stalo to samý. Půjčila jsem knížku kamarádce a vrátila se mi po třech měsících s ohnutou obálkou. Mě to tak naštvalo! A taky od tý doby nepůjčuju. Nebo aspoň nerada.

      Vymazat

Moc děkuju za každý váš komentář! Dělají mi neskutečnou radost a všechny si moc ráda čtu :)

Back to Top