čtvrtek 31. prosince 2015

Můj rok 2015

Chtěla jsem vám říct pár věcí, které se mi v roce 2015 staly. Já vím, že to teď píše každý, ale já to docela ráda čtu a myslím, že bude super se nad tím zamyslet a shrnout můj rok do pár vět. 

Rok 2016 bude dokonalý. A to proto, že šestnáctka je moje oblíbené a šťastné číslo, takže je snad jasný, že se mi všechno bude příští rok dařit. No, už se na to těším. :D



Konečně jsem se dostala do té fáze, že je mi jedno, co si o mě ostatní myslí. Ne že by mi to teda bylo úplně šumák, ale prostě se nestydím, když si na sebe vezmu křiklavě růžové tričko s My little Pony (který mimochodem nemám, ale klidně bych ho brala) a lidi na mě koukají jako na blázna. 

Naučila jsem se žít sama se sebou, myslím tím se svojí postavou, že už mi není blbý si na sebe vzít krátké džínové kraťasy, aniž bych si myslela, jak děsně tlustý mám stehna a zadek. Protože děsně tlustý nejsou a mě se přece ty kraťasy líbí! Nemám ráda, když někdo se strašně hubenýma nohama říká, jak hrozně je tlustej a nemůže nosit sukni. Nemůžete ho přece donekonečna ubezpečovat o tom, že to není pravda, protože vás to přestane bavit, přestože to tomu člověku dělá dobře. No, to jsem se dostala ale někam úplně jinam...

Taky mi přestalo vadit, že mám kudrnaté vlasy. Na začátku roku, vlastně až do prázdnin, jsem si vlasy pravidelně žehlila a nenáviděla jsem svoje přírodní vlasy. Teď si vlasy vyžehlím nebo navlním jen párkrát do měsíce jen proto, že se mi to líbí a baví mě si s vlasy různě hrát, ne proto, že bych musela. 


Dokázala jsem si krásně vyčistit a vyléčit pleť od akné. Trvalo to spoustu času, s akné válčím snad tři nebo čtyři roky, a až teď se mi to podařilo. A jenom tím, že jsem se minulý rok začala konečně zajímat o kosmetiku a narazila na svou teď nejoblíbenější značku na pečující kosmetiku, nespoléhám jen na to, co mi napíše dermatoložka. 

K tomu se váže i to, že moje kosmetická taštička, ve které mám dekorativní kosmetiku na každý den, se podstatně ztenčila. Například nepoužívám každý den makeup jako takový, jen korektor a to dokonce už ne pořád, protože to zaprvé nepotřebuju, a zadruhé to stejně vždycky vypadlo strašně, když jsem přišla po škole domů, protože na mé mastné pleti toho moc nedrží. 

Začala jsem se intenzivněji věnovat koním, tedy hlavně jednomu. A to Ticince, která (konečně je to jisté, tak vám to můžu říct) bude po Novém roce moje. Jakože úplně moje. Teď jsem na ní jen jezdila jako na lekcích, které jsem si platila, ale teď budu platit nájem a můžu na ní jezdit, kdy chci. Jsem z toho vážně moc šťastná a myslím, že i ona si na mě zvykla a má mě ráda. :)


Když jsem u těch koní, tak se mi tak stal vážně ošklivý úraz, kdy jsem si při pádu zlomila kotník snad na třikrát, odjela do nemocnice, tam strávila týden, přičemž jsem byla na operaci, při které mi dali do nohy dva šrouby a jeden drátek. Je to vážně hnusný a deprimující, zvlášť když mám panickou hrůzu z nemocnic, doktorů a operací. Za pár měsíců mě čekala další operace, kdy mi ty věci z nohy vyndali, ale já kvůli tomu nemohla na školní výlet. A nejdůležitější na tom je, že jsem sice nepřišla o svou paniku, ale přežila jsem to.

1. května jsem si založila tenhle blog a jsem za to vážně ráda. Strašně mě to baví a hodlám s tím nikdy nepřestat. Za tu dobu jsem nasbírala 8 pravidelných čtenářů, kteří se přihlásili, ale věřím, že má i pár dalších lidí rádo můj blog, aniž by to dávali nějak najevo, takže velké díky patří úplně všem, co si přečetli alespoň jeden článek nebo napsali komentář, které mi dělají neskutečnou radost a úplně skáču radostí, když vidím, že nějaký na blogu přibyl.

O prázdninách jsem přežila dovolenou na kolech, což jsem doteď bytostně nesnášela, a teď to jenom nemám ráda. Pomohl k tomu totiž i cyklisťák, který jsem v září absolvovala se svou třídou a bylo to skvělé. Ano, byla jsem v té nejhorší skupině (tím myslím nejmíň zdatné, nedovolila bych si takhle třídit lidi ve třídě), ale měli jsme alespoň super profesora a dosáhla jsem Poledníku, aniž bych slezla z kola a udělala jediný krok. Všechno na kole. Od té doby mám pocit, že dokážu úplně všechno. :D


Poslední dobou jsem se naučila radovat se z maličkostí, udělat si sem tam nějakou radost třeba novými samolepkami nebo lakem na nehty, čímkoli, co by mě zas tolik nezruinovalo a já byla za to ráda.  

Taky jsem na sebe pyšná, že jsem si uklidila pokoj. Ne že bych tu měla nepořádek jako v Máte doma uklizeno?, ale měla jsem třeba dva šuplíky ve skříňce plné věcí, na které jsem nesáhla několik let a co pro mě moc neznamenaly, takže jsem to nekompromisně uklidila, protřídila a vyházela. To samé jsem udělala s šatníkem.

Začala jsem i víc číst a poslouchat hudbu. Ještě minulý rok jsem nechápala, jak někoho může bavit mít v uších sluchátka a pouštět si písničky. Teď jsem na tom začala být závislá.   


No, to jsem se rozepsala víc, než jsem chtěla. Ale snad jste se o mě něco víc dozvěděly. Z čeho máte radost vy? Jak se vám vyvedl rok 2015? A šťastný rok 2016!!! Hodně úspěchů a radosti!!!!!

DTM  

2 komentáře:

  1. Tak to jsem za tebe moc ráda, že jsi měla takový skvělý rok! Já ten můj považuji za jeden z těch vydařených a kdybych ho měla charakterizovat jedním slovem, tak by to bylo "kosmetika" :D Za tento rok jsem se jí začala víc věnovat, mám jí doma víc a jsem za to strašně ráda. A zjistila jsem, že radši utrácím za kosmetiku než za oblečení :D Jinak já to s tím make-upem měla taky tak. Celou dobu jsem si říkala, že prostě do školy nemůžu bez make-upu aka bez mé masky... Pak přišel květen, já si koupila bb cream a chvilku jsem používala jen ten, o prázdninách jsem na make-up sáhla jen jednou a od té doby co začal nový školní rok, jsem make-up na sobě ve škole neměla a jsem na to pyšná. Make-up si teď dávám jen příležitostně :) Jinak s akné taky bojuji, co pomohlo tobě?
    Jsem moc ráda, že sis tenhle blog založila a nepřestal tě bavit. A ještě víc jsem ráda, že jsi měla tak úspěšný rok! :) Do toho nového ti přeji jen to nejlepšííí a plno radosti, úspěchů i těch blogových, lásky a hlavně zdraví, protože to není samozřejmost.
    Měj se moc krásně ♥

    Chapter #12 of 2015

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tý jo, díky Peggie za tvůj super komentář! Jsem moc ráda, že ten tvůj rok byl také skvělý. Já jsem kosmetiku "objevila" až minulý (ode dneška vlastně předminulý) rok a v roce 2015 jsem se v tom začla víc orientovat. Je to super, být se sebou takhle spokojená a nestydět se za sebe bez makeupu, co? Mě v tom pomohl i cyklisťák, kde jsme byli, a tam rozhodně nebyl ráno čas na "my makeup routine" :D. Mě v boji s akné pomohla rozhodně vůle vydržet a každý den si pleť vyčistit vodou na pleť, která se ukáže v mých oblíbencích za rok 2015. Potom si večer vyčistit pěnou a krém Duac Gel, který mám od dermatoložky. On by to byl vlastně dobrý článek, co? Tak se tomu víc pověnuju tam. :))
      Tobě taky, Peggie! Taky ti přeju strašně moc krásných chvil a úspěchů, buď pořád jenom šťastná, zdravá a zůstaň tak úžasná, jaká jsi :)

      Vymazat

Moc děkuju za každý váš komentář! Dělají mi neskutečnou radost a všechny si moc ráda čtu :)

Back to Top